Kočky mají citlivý čich a vůně, která člověku připadá svěží, může být pro ně příliš intenzivní. Při čištění kočičí toalety proto není potřeba používat parfémované spreje, deodoranty ani silnou dezinfekci. Důležitější je pravidelné odstraňování znečištěného steliva a důkladné opláchnutí povrchu.
Co si připravit
- lopatku na stelivo,
- rukavice podle vlastního uvážení,
- teplou vodu,
- jemný neparfémovaný čisticí prostředek nebo malé množství neparfémovaného mýdla,
- houbičku či hadřík vyhrazený pouze pro kočičí toaletu,
- čisté stelivo a uzavíratelný sáček na odpad.
Každodenní údržba rozhoduje
Trus a znečištěné hrudky vybírejte minimálně jednou denně, u více koček klidně častěji. Lopatkou odstraňte i okolní navlhlé stelivo, které se přilepilo ke dnu nebo ke stěnám. Pravidelné vybírání omezuje zápach bez nutnosti používat osvěžovače vzduchu a zároveň zvyšuje šanci, že kočka bude toaletu dál ochotně používat.
Po každém čištění si umyjte ruce. Sáček se znečištěným stelivem dobře uzavřete a nenechávejte ho stát v místnosti, kde kočka jí nebo odpočívá.
Jak toaletu umýt bez výrazné vůně
- Kočku odveďte z dosahu. Čistěte v klidné chvíli, kdy se k mokrému povrchu a čisticím prostředkům nedostane.
- Vyprázdněte toaletu. Staré stelivo vysypte do sáčku. Pokud je na dně přilepené, neškrábejte ho nasucho; nejprve ho nechte změknout teplou vodou.
- Odstraňte zbytky nečistot. Umyjte dno, rohy, stěny i okraj toalety teplou vodou a hadříkem nebo měkkou houbičkou.
- Použijte jen malé množství jemného prostředku. Vhodný je neparfémovaný prostředek určený k běžnému mytí, případně neparfémované mýdlo. Silná vůně není známkou lepšího vyčištění.
- Toaletu důkladně opláchněte. Na plastu nesmí zůstat kluzký film ani pach čisticího prostředku. Právě zbytky chemie mohou kočce vadit při hrabání nebo kontaktu tlapek s povrchem.
- Nechte ji úplně oschnout. Vlhké dno by mohlo slepit nové stelivo a podporovat jeho ulpívání. Toaletu vytřete čistým hadříkem nebo ji nechte volně vyschnout.
- Doplňte nové stelivo. Vraťte přibližně stejný typ, na který je kočka zvyklá. Prudká změna vůně nebo struktury může vést k odmítání toalety.
Kompletní mytí provádějte obvykle přibližně jednou týdně. U nekupujícího steliva může být potřeba častější výměna, zatímco u hrudkujícího steliva se řiďte tím, jak rychle se toaleta znečišťuje. Pokud je dno cítit i po umytí nebo je na něm výrazný nános, vyčistěte ji dříve.
Čemu se při čištění vyhnout
- Parfémovaným čisticím prostředkům, deodorantům a osvěžovačům. Mohou kočce znepříjemnit používání toalety.
- Přípravkům s amoniakem. Amoniak může připomínat pach moči a není vhodný pro běžné čištění kočičí toalety.
- Míchání různých čističů. Nikdy nekombinujte například bělidlo s jiným čisticím prostředkem. Mohly by vzniknout dráždivé výpary.
- Silnému drhnutí ostrými předměty. Škrábance v plastu se hůře čistí a mohou zadržovat pachy.
- Ponechání mokré toalety na místě. Kočku vraťte k toaletě až po opláchnutí a úplném vyschnutí.
- Čištění přímo vedle misek. Toaleta by měla být od krmení a vody co nejdále a zároveň na klidném, snadno dostupném místě.
Kdy je potřeba postup upravit
V domácnosti s více kočkami vybírejte toalety častěji a rozmístěte je na více místech. Obecně se doporučuje mít jednu toaletu na každou kočku a jednu navíc. Starší kočka nebo kočka s omezenou pohyblivostí může potřebovat toaletu s nižším okrajem, aby do ní pohodlně vstoupila.
Pokud používáte dezinfekci kvůli konkrétnímu infekčnímu riziku nebo podle pokynu veterináře, nejprve odstraňte všechny nečistoty a potom postupujte přesně podle etikety. Používejte pouze přípravek označený jako bezpečný pro použití v prostředí koček, dodržte předepsanou dobu působení a povrch následně opláchněte, pokud to výrobce požaduje. Pro běžnou domácí údržbu ale obvykle stačí teplá voda a jemné neparfémované mytí.
Jak udržet toaletu svěží bez parfemace
Nejlépe funguje jednoduchá prevence: vybírat nečistoty každý den, nepřeplňovat toaletu, pravidelně měnit stelivo a dobře větrat místnost. Pomoci může také dostatečně velká toaleta s přiměřenou vrstvou steliva, ve které se kočka může pohodlně otočit a zahrabat výkaly.
Výsledkem nemá být toaleta, která voní po čisticím prostředku, ale povrch bez zbytků moči, výkalů a chemického filmu. Pravidelná údržba, neparfémované mytí a důkladné opláchnutí udrží kočičí záchod čistý, bezpečný a přijatelný i pro citlivější kočky.
Zdroj: aspca.org, icatcare.org, avma.org
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.