rajčata: Tmavé skvrny na listech – jak postupovat

Nejdřív oddělte napadené listy od zdravých, zalévejte pouze ke kořenům a zlepšete proudění vzduchu. Skvrnité listy odstřihněte za suchého počasí, neházejte je na záhon ani do běžného kompostu, pokud se choroba rychle šíří. Zároveň prohlédněte spodní stranu listů, stonky a plody – právě tam se často ukáže, zda jde spíše o běžnou skvrnitost, bakteriální problém, nebo rychle postupující plíseň.

Tmavé skvrny nejsou samy o sobě jistou diagnózou. Podobně mohou vypadat septoriová skvrnitost, alternariová hnědá skvrnitost, bakteriální skvrnitost, plíseň bramborová i některá poškození způsobená škůdci nebo nevhodnými podmínkami. U prvních příznaků proto postupujte šetrně a zaměřte se hlavně na omezení vlhkosti a dalšího šíření.

Co udělat hned

1. Počkejte, až listy oschnou. S rajčaty nemanipulujte za deště ani krátce po zalévání. Vlhké listy se snadněji poškodí a choroboplodné zárodky se mohou přenést na ruce, oblečení nebo nářadí.
2. Odstraňte nejhůře napadené listy. Začněte spodními listy a těmi, které mají více skvrn, žloutnou nebo už zasychají. Odstřihněte celý list i s řapíkem a vložte ho rovnou do sáčku nebo nádoby.
3. Nepřehánějte řez. Při prvním zásahu neodstraňujte více než přibližně třetinu listové plochy. Rostlina potřebuje dostatek zdravých listů pro růst i dozrávání plodů; příliš silné odlistění může vést k jejich přehřívání a úpalu.
4. Očistěte nářadí. Po práci s napadenou rostlinou otřete a umyjte nůžky nebo nůž, než přejdete k další rostlině. Po skončení si umyjte ruce.
5. Zalévejte půdu, ne listy. Vhodná je kapková závlaha, prosakující hadice nebo opatrné zalévání přímo ke stonku. Ve skleníku zalévejte ráno a pravidelně větrejte.

Odstranění skvrnitých listů chorobu nevyléčí, ale může zpomalit její postup. Největší smysl má včas, kdy jsou napadené především spodní listy a rostlina má stále dost zdravé zeleně.

Podle čeho odhadnout možnou příčinu

Mnoho drobných skvrn se světlým středem, které začínají na spodních listech, odpovídá často septoriové skvrnitosti. Ve středu starších skvrn mohou být patrné drobné tmavé tečky. Problém se obvykle zhoršuje od začátku léta, když listy dlouho zůstávají vlhké.

Větší hnědé až černé skvrny s kruhovým, terčovitým kreslením mohou souviset s alternariovou skvrnitostí neboli ranou hnědou skvrnitostí. Často postupuje od starších listů u země vzhůru a okolí skvrn může žloutnout.

Drobné tmavé skvrnky se žlutým lemem se mohou objevit u bakteriální skvrnitosti. Někdy se střed skvrny později vytrhne a v listu vzniknou malé otvory. Bakteriální a houbové choroby však mohou v začátku vypadat velmi podobně, proto není vhodné určovat příčinu jen podle jediné fotografie nebo jednoho příznaku.

Rychle se zvětšující vodnaté nebo olivově hnědé skvrny, zvlášť když se objevují i na stoncích a plodech, vyžadují větší opatrnost. Za chladného a deštivého počasí může jít o plíseň bramborovou. Na spodní straně listu se při vlhku někdy objeví jemný bělavý povlak a rostlina může během krátké doby výrazně chřadnout. Takto napadené části oddělte od zdravých co nejdříve a silně zasaženou rostlinu nekompostujte.

Jak upravit podmínky na záhonu a ve skleníku

Na záhonu odstraňte spodní listy, které se dotýkají půdy nebo leží těsně nad ní. Pomůže také mulč, například sláma nebo jiný materiál bez semen plevelů. Omezuje odstřikování půdy na listy, protože právě půda a zbytky rostlin bývají zdrojem infekce pro spodní část rostliny.

Rajčata vyvažte k opoře a nenechte výhony ležet v hustém shluku. Vyplejte okolí rostlin, dodržujte rozestupy a ve skleníku pravidelně větrejte. V červnu a červenci bývá problémem hlavně kombinace tepla, vysoké vlhkosti a dlouho mokrých listů; po deštivých týdnech proto kontrolujte rostliny alespoň několikrát týdně.

Ve skleníku nepřelévejte rostliny večer a nesnažte se vlhkost dohánět velkými jednorázovými dávkami vody. Půda má být přiměřeně vlhká, ne trvale rozbahněná. Pokud se na listech objevují skvrny hlavně při vysoké vlhkosti vzduchu, je větrání stejně důležité jako samotné odstranění napadených částí.

Nejčastější chyby, které šíření zhoršují

• Zalévání přes listy: kapky přenášejí infekci a prodlužují dobu, po kterou zůstává povrch listů mokrý.
• Práce v mokrém porostu: při vyšší vlhkosti se mikroorganismy snadněji přenášejí dotykem.
• Odstranění všech spodních listů najednou: rostlina se zbytečně oslabí a plody mohou být vystavené prudkému slunci.
• Házení nemocných listů pod rostlinu: skvrny se mohou dál šířit při dešti a zalévání.
• Pěstování rajčat několik let na stejném místě: u chorob přežívajících v půdě se tím zvyšuje riziko opakování problému.

• Zdroj: extension.umn.edu, rhs.org.uk, extension.psu.edu

  Foto: AI