Někdo věří kartám, někdo horoskopům. Existuje však přesnější, vědecká metoda výpočtu budoucnosti. Je to výklad z tradiční čínské Knihy proměn.

Jak se Kniha dostala do Evropy?

Vznikla před tisíci lety v Číně. Na Západě se objevila před více než čtyřmi sty lety, kdy jeden křesťanský misionář napsal německému filosofovi a matematikovi Gottfriedu Wilhelmu Baronu von Leibnizovi zprávu o podobnosti mezi systémem binární aritmetiky, na němž Leibniz pracoval, a strukturou dávného čínského klasického díla.

Nejstarší text Knihy vznikl pravděpodobně v roce 1800 př. Kristem, za doby dynastie Sia. Zde nalézáme nejstarší archetypy a symbolické výroky. Čínské slovo označuje změnu; pak kánonickou knihu. Název „I-ťing“ vznikl historicky pravděpodobně za dynastie Chanů (206 př. Kr. – 220 po Kr.), kdy byl tento text zařazen mezi konfuciánské kánonické knihy.

Co je to Kniha proměn?

 I-ťing nebo také Kniha proměn, případně Čínská kniha proměn (čínsky: český přepis I-ťing, pchin-jin Yì​ Jīng​, znaky 易經) je soubor čínských textů, jejichž vznik se klade až do 2. tisíciletí př. n. l. V její hlavní části se jedná o řadu 64 hexagramů, obrazců složených ze šesti čar (které mohou nabývat jangové nebo jinové podoby), jež představují 64 rozdílných archetypálních situací. Kniha proměn se používala (a dodnes používá) nejen jako orákulum, ale také jako filosofický a kosmologický systém, který hraje důležitou roli v taoismu, z něhož ve velké míře vycházela čínská kultura.

Kniha proměn patří mezi pět klasických děl konfuciánského kánonu.

V případě Knihy proměn nelze zcela mluvit o věštění. Díky tomu, že Kniha nabízí 64 základních situací (doplněných o velkou řadu variací), je určena spíše k řešení otázek a situací na základě rozumné a etické rozvahy. Kniha totiž umožňuje promítnout situaci do budoucnosti, aby tak tazatel mohl měnit své činy odpovídajícím způsobem. Fakticky vzato jde hlavně o to, že konzultace s Knihou proměn umožňuje snazší rozklíčovaní mnohdy složitých situací, v nichž se jedinec nachází, do přehlednějšího vzorce, který pak usnadňuje rozhodování.

Zajímavosti

  • O Knihu proměn se intenzivně zajímali Leibniz a Jung, je předmětem výzkumu vědců, matematiků, filosofů, literárních historiků atd.
  • Ve svém románu „Muž z vysokého zámku“ Knihu proměn jako důležitý motiv využívá spisovatel P. K. Dick.
  • I-ťing použil také František Novotný v románech „Další den Valhaly“ a „Konečný den Valhaly“.

 

Kde si nechat udělat výklad?

Navštívit můžete web www.matematickyvypocet.webnode.cz