Jak při běžném úklidu zohlednit potřeby psa

Nejjednodušší bezpečný postup: psa před úklidem odveďte do jiné místnosti nebo na venčení, ukliďte nejdříve nasucho, potom použijte čisticí prostředek podle etikety a nakonec nechte podlahy i další povrchy zcela uschnout. Teprve potom psa pusťte zpět. Lahve, kbelík s roztokem, houbičky i použité hadry ukládejte mimo jeho dosah.

Začněte místem, kde se pes nemůže plést pod nohy

Pes nemusí během úklidu stát u vás. Může uklouznout na mokré podlaze, olíznout čisticí roztok nebo převrhnout kbelík. Některé psy navíc stresuje vysavač, rozprašovače nebo intenzivní vůně. Zavřete proto psa do uklizené místnosti, použijte bezpečnou zábranu, případně ho vezměte ven na procházku.

Nemusí jít o dlouhé odloučení. Stačí, aby se pes do uklízené části domu dostal až ve chvíli, kdy nehrozí kontakt s mokrým prostředkem ani s volně položenými pomůckami. U psa, který se vysavače bojí, je lepší uklízet v době, kdy je venku, než ho nutit zůstávat ve stejné místnosti.

Praktické pořadí běžného úklidu

1. Seberte ze země psí věci a drobnosti. Misky, hračky, deky a pelíšek dejte stranou. Zároveň odstraňte pamlsky, odpadky a vše, co by pes mohl během úklidu rozkousat nebo spolknout.
2. Odstraňte chlupy nasucho. Použijte vysavač, gumovou stěrku nebo kartáč podle typu podlahy a nábytku. Chlupy se tak nelepí do mokrého mopu a úklid je účinnější.
3. Otřete prach a nečistoty z vyšších ploch. Postupujte shora dolů, aby prach nespadl na již uklizenou podlahu. Zvláštní pozornost věnujte místům, kde pes odpočívá nebo kam dosáhne čenichem.
4. Vytřete podlahu až nakonec. Použijte jen množství prostředku uvedené na obalu. Silnější koncentrace neznamená čistší podlahu a může zanechat více zbytků, které se dostanou na tlapky a následně do psí tlamy při olizování.
5. Vyvětrejte a nechte povrchy uschnout. Psa vraťte až tehdy, když podlaha není mokrá, vzduch není výrazně cítit po chemikálii a čisticí pomůcky jsou uklizené.

Čisticí prostředky vybírejte podle použití, ne podle nápisu „přírodní“

Označení „přírodní“ nebo „eko“ samo o sobě neznamená, že je prostředek vhodný k olizování nebo bezpečný v koncentrované podobě. Rozhodující je složení, způsob použití a to, zda pes přijde s přípravkem do kontaktu. Vždy čtěte etiketu a dodržujte doporučené ředění, dobu působení i nutnost oplachu.

Na běžné vytření podlahy obvykle není potřeba používat silnou dezinfekci. Pokud ji přesto použijete, psa držte mimo místnost po celou dobu aplikace a dokud není povrch suchý. U přípravků na odpady, toaletu, vodní kámen, troubu nebo plíseň buďte obzvlášť opatrní. Jde často o výrazně dráždivé či korozivní látky, které nesmí zůstat dostupné psovi ani v otevřené lahvi.

Opatrnost patří také vonným sprejům, osvěžovačům vzduchu, difuzérům a esenciálním olejům. Silná vůně může být psovi nepříjemná a některé oleje mohou při požití nebo nevhodném kontaktu představovat riziko. V domácnosti se psem proto není nutné překrývat pachy množstvím parfemace. Lepší je odstranit zdroj zápachu a místnost vyvětrat.

Podlaha není jediné místo, na které pes dosáhne

Po úklidu otřete také nízké skříňky, rohy, lišty a okolí misek. Pes může zbytky prostředku olíznout z povrchu nebo si je přenést na srsti. Pokud používáte přípravek na sklo, nábytek či kuchyňskou linku, nastříkejte ho raději na hadřík než přímo do prostoru, kde by se mohl dostat k čenichu nebo misce.

Po úklidu kuchyně nenechávejte na zemi zbytky jídla ani odpadky. Koš zavřete nebo ho umístěte za dvířka. Pro psa mohou být problémem také čisticí tablety do myčky, kapsle na praní, aviváž, sušicí ubrousky a otevřené nádoby s práškem. Tyto věci skladujte v uzavřené skříňce, ne pouze na okraji pracovní desky.

Pelíšek, deky a hračky čistěte šetrně

Textilie perte podle pokynů výrobce a před vrácením psovi je nechte úplně vyschnout. Nepoužívejte zbytečně silně parfémované přípravky a nepřidávejte více pracího prostředku, než doporučuje výrobce. Zbytky pracího prostředku mohou dráždit kůži nebo se dostat do tlamy při olizování srsti.

Hračky nejprve prohlédněte. Poškozené kusy, ze kterých se uvolňují části, vyhoďte. Gumové a plastové hračky omyjte podle pokynů výrobce a důkladně opláchněte. U hraček s látkovou výplní zkontrolujte, zda po praní nezůstává uvnitř vlhkost, která by mohla způsobit zápach nebo plíseň.

Co při úklidu lidé často dělají špatně

• Pustí psa na mokrou podlahu. Pes si může olíznout zbytky roztoku z tlapek nebo uklouznout.
• Smíchají více čisticích prostředků. Některé kombinace mohou uvolňovat dráždivé výpary. Prostředky proto nemíchejte, pokud to výslovně nepovoluje návod.
• Nechají kbelík a mop bez dozoru. Zvídavý pes může vodu vypít, převrhnout ji nebo žvýkat nasáklý hadr.
• Považují domácí recept za automaticky bezpečný. Ocet, jedlá soda ani jiné běžné suroviny nejsou určeny k pití a koncentrované mohou dráždit. Po použití povrch otřete nebo opláchněte podle účelu čištění.
• Překryjí zápach parfemací. Osvěžovač neřeší zdroj zápachu a zbytečně zvyšuje množství vůní v prostoru, kde pes tráví většinu dne.
• Zapomenou na tlapky po venčení. Pokud pes přinese bláto, sůl nebo jiné nečistoty, otřete mu tlapky vlhkým hadříkem a osušte je. Zabráníte tak roznášení nečistot i jejich pozdějšímu olizování.

Bezpečný úklid jako jednoduchý návyk

Nejlépe funguje stálá rutina: nejdříve psa oddělit, potom uklidit nasucho, nanést prostředek podle návodu, vyvětrat, nechat vše uschnout a nakonec uklidit chemikálie i pomůcky. Při každém úklidu kontrolujte hlavně podlahu v okolí misek, místo u dveří, pelíšek a prostor kolem odpadkového koše.

Pokud pes čisticí přípravek olízne, rozkouše obal nebo se po kontaktu chová neobvykle, nečekejte na zhoršení a obraťte se na veterináře. Nevyvolávejte zvracení bez jeho pokynu. Když je to možné, uschovejte obal výrobku nebo si vyfoťte jeho složení, aby bylo jasné, s čím pes přišel do kontaktu.

Zdroj: aspca.org, akc.org, petpoisonhelpline.com, bluecross.org.uk

Foto: AI