Úvod › Magazín › Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně
NÁPAD Magazín

Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně

Bruschetta není „brušeta“ a gnocchi se nečte jako „gnoči“. Přehled nejčastěji komolených názvů ukáže, jak si poradit s italskými, francouzskými, španělskými, řeckými i vietnamskými jídly. Kromě českého přepisu vysvětluje také jejich původ a upozorňuje na případy, kdy se výslovnost liší podle jazyka.
Sdílet článek:
Které názvy zahraničních jídel často vyslovujeme nesprávně
Obrázek

Rychlá pomůcka: bruschetta se vyslovuje přibližně „brus-keta“, gnocchi jako „ňokki“, quiche jako „kiš“, paella jako „pa-e-ja“ a pho přibližně „fə“. U zahraničních jídel ale neexistuje vždy jediná výslovnost platná po celém světě. Jinak může název říct rodilý Ital, Francouz nebo Řek a jinak se ustálí v angličtině či češtině.

Nejčastější chyby vznikají při čtení podle českých pravidel. Písmena, která v češtině vypadají známě, mohou mít v původním jazyce úplně jiný zvuk. U některých názvů navíc rozhoduje regionální varianta, takže cílem není předvést dokonalý přízvuk, ale vyhnout se podobám, které původnímu slovu odporují.

Italská jídla: pozor na „ch“, „c“ i zdvojené souhlásky

Bruschetta – „brus-keta“

České „brušeta“ je velmi rozšířené, ale v italštině se skupina ch před písmenem e vyslovuje jako k. Správná přibližná podoba je „brus-keta“, italsky brusˈketta. Název označuje opečený chléb, často potřený česnekem a pokapaný olivovým olejem, který pochází ze střední Itálie. Původně šlo o jednoduchý způsob, jak využít starší chléb a ochutnat čerstvý olivový olej.

Gnocchi – „ňokki“

Začáteční písmeno g se v italštině nevyslovuje jako české g. Skupina gn odpovídá přibližně českému „ň“ a c před i zní jako k. Říkejte tedy „ňokki“, případně zjednodušeně „ňoki“. Gnocchi jsou italské noky nebo knedlíčky, nejčastěji z bramborového těsta, ale existují i varianty z mouky, ricotty nebo krupice. Samotné slovo souvisí s tvarem malých zaoblených kousků.

Bruschetta versus gnocchi: proč české čtení klame

U obou názvů se vyplatí zapamatovat si jednoduché pravidlo: italské ch před e nebo i značí tvrdé k, zatímco ci se obvykle vyslovuje jako č. Proto je bruschetta „brus-keta“, ale například ciabatta se čte „čabatta“. Nejde o výjimku, nýbrž o běžný princip italského pravopisu.

Francouzské názvy: některé koncové hlásky mizí

Croissant – přibližně „krwasan“

Francouzské croissant se vyslovuje přibližně „krwasan“, nikoli „krois-ant“ podle psané podoby. Hláska r je francouzská a závěrečné an je nosové, takže se koncové n nevyslovuje jako plné české n. Croissant je francouzské pečivo ve tvaru půlměsíce, i když jeho starší předobraz má kořeny ve středoevropském pečivu kipferl.

Quiche – „kiš“

Slovo quiche se vyslovuje jednoduše „kiš“. Skupina qu zde dává k a závěrečné ch zní jako š. Jde o slaný koláč z francouzské kuchyně, jehož nejznámější variantou je quiche lorraine s vaječnou náplní a slaninou. Název pochází z lotrinského prostředí, kde se původně používalo slovo blízké německému výrazu pro koláč.

Ratatouille – „ratatui“

Animovaný film pomohl názvu ratatouille do celého světa, ale české „ratatuj“ není přesné. Francouzská výslovnost se blíží podobě „ratatui“, přičemž koncové ille zde nevytváří české j. Ratatouille je zeleninové jídlo z Provence, obvykle s lilkem, cuketou, rajčaty, paprikou, cibulí a bylinkami.

Španělská jídla: „ll“ není vždy české l

Paella – „pa-e-ja“

Paella se ve španělštině vyslovuje přibližně „pa-e-ja“. Nejde o jednoslabičné „pajela“ ani o české čtení „paella“ s výrazným l. Výslovnost písmene ll se podle oblasti liší, ale v běžné španělské výslovnosti se blíží hlásce j. Jídlo pochází z Valencie, zejména z oblasti kolem laguny Albufera, kde vznikalo jako syté rýžové jídlo zemědělců. Tradiční valencijská varianta se spojuje především s rýží, kuřetem, králíkem a místní zeleninou; mořské plody jsou jen jednou z dalších podob paelly.

Fajitas – spíše „fachitas“ nebo „hajitas“

Španělské písmeno j se nevyslovuje jako české j. V mexické španělštině zní měkčeji, přibližně jako dechové h, ve španělštině obecně může připomínat ch. Proto je „fajitas“ bližší podobě „fachitas“ nebo „hajitas“ než „fajitas“ s českým j. Název označuje proužky masa, které se podávají v tortille, a pochází z mexicko-americké kuchyně.

Řecká a blízkovýchodní kuchyně

Tzatziki – „dzadziki“

Tzatziki není „caciki“ ani „tza-ciki“ s českým c. Řecká výslovnost se přibližně blíží podobě „dzadziki“. Jde o jogurtový dip s okurkou, česnekem a bylinkami, který se podává jako příloha nebo součást mezze. Zmatek vzniká hlavně kvůli řeckému písmenu zeta a kombinaci písmen tz, která se v různých jazycích přepisuje odlišně.

Gyros – v řečtině „jíros“

České „gyros“ je běžná počeštěná podoba, ale řecké gyros se vyslovuje přibližně „jíros“. Slovo znamená „otáčení“ a odkazuje na způsob přípravy masa na vertikálním rožni. Angličtina používá i podobu „džajros“, která je v anglickém prostředí srozumitelná, ale nejde o původní řeckou výslovnost.

Charcuterie – „šarküterí“

Francouzské charcuterie se čte přibližně „šarküterí“. První část začíná š, francouzské u je přední zaokrouhlená samohláska podobná německému ü a poslední část zní jako „terí“. Výraz původně označoval zpracování masa, zejména uzenin a paštik, dnes se používá také pro prkénko s masnými výrobky, sýry a doplňky.

Vietnamské pho není obyčejné „fo“

Vietnamština používá tóny, které čeština nemá, takže přesný český přepis neexistuje. Název nudlové polévky phở se v běžné přibližné výslovnosti blíží krátkému „fə“, případně velmi otevřenému „fe“; české „fo“ je pouze zjednodušení. Pho patří k nejznámějším vietnamským jídlům a jeho základem je vývar, rýžové nudle a maso nebo jiné přísady. V různých částech Vietnamu se připravuje v odlišných podobách, takže se liší i výsledná chuť a způsob podávání.

Jak si výslovnost zapamatovat

  • Nespoléhejte jen na pravopis. U italštiny si hlídejte hlavně skupiny ch, ci a gn.
  • U francouzštiny počítejte s neznělými konci. Croissant není „krois-ant“ a quiche nekončí českým ch.
  • U španělštiny sledujte písmeno j a skupinu ll. Fajitas ani paella se nečtou přesně podle českých pravidel.
  • Rozlišujte původní a počeštěnou podobu. „Gyros“ nebo „hummus“ jsou v češtině běžné, i když rodilý mluvčí může použít jinou výslovnost.
  • Nebojte se zjednodušení. V restauraci není nutné napodobit každý detail francouzského nosového vokálu nebo vietnamského tónu. Mnohem důležitější je vyhnout se záměně základních hlásek.

Správná výslovnost není soutěž v dokonalém přízvuku. Je to hlavně známka respektu k jazyku, z něhož název pochází, a praktická pomůcka, díky které si v zahraniční restauraci snáze objednáte přesně to, na co máte chuť.

Zdroj: dictionary.cambridge.org, collinsdictionary.com, comunitatvalenciana.com, gamberorossointernational.com, govietnam.travel

Foto: AI

Vaříte nebo postupujete podle návodu? Zapněte tuto funkci a displej telefonu zůstane během práce rozsvícený.

✓ Obrazovka zůstane zapnutá
Další z kategorie Magazín
Naladit ho může kdokoliv, jeho účel ale Rusko nevysvětlilo. Záhadné rádio „soudného dne“ vysílá už desítky let Naladit ho může kdokoliv, jeho účel ale Rusko nevysvětlilo. Záhadné rádio „soudného dne“ vysílá už desítky let ★ 3,1 💡 Inspirovalo 9 Přečíst další článek
HODNOCENÍ ČLÁNKU

Líbil se ti tento nápad?

Buďte první · stačí jedno kliknutí
Máte vlastní recept, návod nebo nápad?
Přidat článek

Komentáře a tipy čtenářů

0

Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.

Ticho tu dlouho nevydrží. Přidejte první komentář. 😄

TIPY MAGAZÍNU

Vybrali jsme pro vás zajímavé články
Tento web používá soubory cookie pro správné fungování webu a analýzu návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace