Jahody

Koncem května konečně začaly dozrávat první tuzemské jahody. Do té doby byly v obchodech pouze ty z dovozu. Jenže někteří prodejci nás mohou chtít klamat a označovat dovezené plody českým původem. Jak tedy poznáme, že jsou jahody opravdu z České republiky?  

Po kvalitních českých jahodách je v sezóně velká poptávka. Pěstitelů je ale u nás bohužel málo, protože je tato práce poměrně riziková a náročná. I proto se k nám dováží větší množství jahod, než by bylo optimální.

„Kvůli dlouhému a nevhodnému skladování a předčasné sklizni mají totiž horší kvalitu i chuť. Navíc někteří prodejci zneužívají velkou poptávku po tomto oblíbeném ovoci a označují dovezené jahody jako české,“ upozorňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie ČR pro web akademiekvality.cz.

Nicméně přesto máme určitou šanci tento klam prokouknout. Berte v potaz následující:

1. Jak by měly vypadat kvalitní jahody?

Na první pohled jsou tuzemské jahody čerstvé, lesklé, bez otlaků a povadlých kališních lístků. České jahody bývají obvykle menší než jahody dovozové. Vždy jsou prodávány ve vhodném, čistém, pevném a nepoužitém obalu.

2. Rozhodující je i chuť a vůně

Jahody vypěstované v našem klimatu a regionu jsou mnohými spotřebiteli považovány za chutnější, protože jsou ještě v den sklizně u zákazníka. Proto jsou vždy čerstvé a plné jahodové chuti i vůně.

3. Jahody „jednouplodící“ vs. „stáleplodící“

Jahody jsou sezónní ovoce. Sklizeň trvá od konce května do poloviny července. Nejchutnější plody jsou právě v tomto období. Jedná se o tzv. jahody jednouplodící nebo také červnové.

„Sezóna těchto jahod trvá 3 až 8 týdnů v závislosti na počasí, skladbě odrůd a pěstební technologii. Sklizeň v plné konzumní zralosti je zárukou nejlepší chuti, intenzivní vůně a šťavnatých plodů s vysokým obsahem cukru. Takto sklizené jahody se nedají skladovat, musí se zkonzumovat do cca 24 hodin,“ upřesňuje Milan Hanč z Jahodáren Vraňany.

Mimo sezónu se pěstují tzv. stáleplodící, ale ty nedosahují takových chuťových hodnot jako tzv. jednouplodící.

4. Pomůže vám „jahodová mapa“

Pokud chcete mít opravdu jistotu, odkud jahody pocházejí, navštivte webové stránky Ministerstva zemědělství ČR: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktualne/samosber-jahod-prehled-po-krajich-1.html. Najdete tam přehledné informace o tom, kde aktuálně probíhají po celé České republice samosběry jahod.

Regionální produkce od místních pěstitelů zaručuje čerstvost a kvalitu. Je tedy možné hledat místní pěstitele, kteří nabízí jahody v několika kvalitách již natrhané nebo samosběr.

„Zákazník by měl sledovat, od koho si jahody kupuje a odkud pocházejí. Prodejce má povinnost u zboží uvádět původ, pěstitele a také odrůdu. V zásadě platí nekupovat je od anonymního prodejce s pouhým označením ‚jahody‘,“ dodává Ing. Ludvík.

Rajčata

Rajčata jsou pro náš organismus velmi prospěšná. Nejdůležitější je jejich červené barvivo zvané lykopen, které působí jako antioxidant. Z vitaminů jsou zde nejvíce zastoupeny vitaminy B, C, E a K a z minerálních látek pak draslík, fosfor, hořčík a vápník. Vysoký je také obsah vlákniny a kyseliny listové. Rajčata jsou velmi vhodná i během různých diet – mají totiž minimální energetickou hodnotu a neobsahují skoro žádné cukry. Z mnoha spotřebitelských průzkumů vyplývá, že Češi mají rajčata čím dál raději. Podle Českého statistického úřadu dosahovala jejich průměrná spotřeba v roce 1992 přibližně 7 kg, v roce 2016 ovšem již 12 kg. Jedná se také o zeleninu, za kterou Češi ročně utratí nejvíce peněz. Poslední dobou jsou velmi oblíbená drobná cherry rajčátka.

1. Rajčata vypěstovaná doma vs. rajčata z pěstírny

Rajčata z domácí zahrádky jsou bezesporu to nejlepší, co můžeme svému zdraví dopřát. Přiznejme si ale, že jsme si zvykli na stav, kdy je zelenina na pultech obchodů celých 12 měsíců. Nicméně rajčata dovezená z velkopěstíren z jižních států Evropy a ze severní Afriky nejsou často příliš chutná a navíc pěstitelé kvůli úspoře nákladů používají většinou pro ochranu rostlin chemii a pesticidy. „Aby rajčata přežila dlouhý transport, je nutné je sklízet nezralá – zelená. Plody následně zčervenají v kamionu a ve skladech, ale chuť a vůně je nenávratně ztracena,“ doplňuje Ing. Radovan Tůma.

„Na balkon se nejlépe hodí rajčata keříčková, která nedosahují takového vzrůstu a nepotřebují oporu pro svůj růst. Pokročilí zahrádkáři pak nedají dopustit na rajčata tyčková, která se pěstují výhradně z předpěstované sadby. Nejlépe se jim povede v půdě vyhřáté alespoň na 10 °C. Ideální období pro předpěstování je měsíc březen,“ upozorňuje Ing. Radovan Tůma ze Zelinářské unie Čech a Moravy. Rajčata milují sluníčko a hodně vody. Jsou velice citlivá na plíseň, proto je nutné zavlažovat přímo ke kořenům, nikoli na list. Nejvhodnější je zavlažování za pomoci kapkovací hadice, tzv. kapkovou závlahou. Kdo si ovšem chce pochutnávat na čerstvých rajčatech po celý rok, může v obchodech zakoupit kvalitní místní produkci, která se pěstuje ve sklenících, jejichž výstavba probíhá za podpory Ministerstva zemědělství České republiky.

Jablka

Jablko je snad nejtypičtějším českým ovocem. Každým rokem se jich u nás sklidí přibližně 230 000 tun. Ročně sníme průměrně kolem 22 kilogramů. Na co si dát ale pozor při jejich nákupu? Jak jablka uchovávat? Jsou lepší tuzemská, nebo zahraniční?

Jablek u nás bylo vždycky hodně, proto mohou být pro někoho docela všední. Ale nepodceňujme je. Mají totiž poměrně málo kalorií a naopak obsahují mnoho cenných výživných látek a vitaminů. Nejbohatším zdrojem těchto látek je slupka, proto bychom měli jíst jablka pokud možno neloupaná.

1. Jak vypěstovat kvalitní a zdravé jablko?

V České republice se jablka pěstují převážně v systému tzv. integrované produkce. Jde o pěstitelský systém šetrný k životnímu prostředí, který zaručuje vysokou kvalitu jablek.

„Preferuje se používání šetrných biologických postupů a metod. Chrání se tak přirozené organismy v sadech a okolí. Ovoce i půda jsou pravidelně kontrolovány rozbory. Český systém integrované produkce s ochrannou známkou SISPO byl dokonce v roce 2011 oceněn nominací společností Business Leaders Forum na evropskou Cenu zdraví a bezpečného životního prostředí v kategorii managementu,“ informuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie pro web akademiekvality.cz.

2. České jablko, nebo jablko ze zahraničí?

Náročnost pěstování stanovená českými normami a metodami, jak již bylo zmíněno výše, vyzdvihuje v mnohých aspektech české ovoce nad dovážené. Jablka jsou totiž pěstována s ohledem na přírodu a také za využití tradičních postupů.

Pan Ing. Ludvík ještě doplňuje: „Výběrem českých jablek přispíváme k rozvoji sadů, které utváří naši krajinu, a podporujeme tak venkovský prostor. Životní prostředí velmi zatěžuje kamionová doprava. Nákupem tuzemských jablek tak nepřímo chráníme životní prostředí.“

3. Jak si vybrat ta nejlepší jablka?

„Jablka vybíráme nejen očima, ale také čichem. Kvalitní zdravá jablka voní, nejsou potlučená, mají pevnou slupku beze skvrn a měkkých míst. V obchodě musí vždy být na obalu uvedena země původu ovoce a dobří obchodníci uvádějí i jméno konkrétního pěstitele,“ zmiňuje Ing. Martin Ludvík z Ovocnářské unie.

Mějte na paměti, že každá odrůda je chuťově nejlepší jen po určité období v roce. Takové období se nazývá konzumní zralost. Měli byste tedy preferovat odrůdy, které jsou v daný moment v optimální zralosti. Tyto informace naleznete na webu Ovocnářské unie: http://ovocnarska-unie.cz/index.php?page=92.

Nebalené (volně ložené) ovoce a zelenina se též v místě prodeje označí informací o zemi původu. Drobné povrchové vady slupky nejsou výraznou závadou. Jedná se totiž o čerstvý, dalo by se říci „přírodní produkt“, který není nijak posklizňově upravován ani zpracován a je s ním šetrně zacházeno. Každé jablko je originál – i proto se jablka jedné odrůdy mohou od sebe mírně lišit.

4. Jak uchovávat jablka?

„Jablka zůstanou nejdéle zachovaná v plné kvalitě při teplotách mezi 1 až 2 °C a vysoké relativní vlhkosti vzduchu. Pokud je sami vypěstujete nebo nakoupíte, zůstává ideálním místem pro uskladnění dobře větraný sklep, který je chráněný proti promrznutí. Vlhkost vzduchu můžeme zvýšit nádobami s vodou. Jablka klademe do bedýnek stopkou dolů,“ radí Ing. Ludvík z Ovocnářské unie.

Každý měsíc je třeba provést prohlídku skladovaných plodů, aby se předešlo případnému rozšíření chorob. Jablka skladujeme zásadně odděleně od zeleniny a brambor, aby nenačichla a neztratila svou vůni. Správné podmínky skladování působí i proti ztrátě vitaminů a nutričních látek.

Pokud nemáte sklep, můžete jablka krátkodobě skladovat v lednici, jenom pozor na nízkou vlhkost, která může způsobit jejich vysušování a scvrkávání. „Skladovat jablka můžeme i na balkoně, ale je dobré je mít třeba v polystyrenové krabici, která je izolačně ochrání před případným mrazem nebo naopak teplým slunečním zářením. Nejlepší ovšem je koupit si jablka čerstvá a skladovat je jen krátkodobě,” doplňuje Ing. Ludvík.