Plastové židle, stůl nebo lehátko nejlépe umyjete bez agresivních čisticích prostředků. Začněte vždy šetrnou variantou a silnější zásah použijte až tehdy, když na povrchu zůstávají skvrny, mastnota nebo plíseň. Před čištěním se podívejte na pokyny výrobce, protože některé plasty mají matný povrch, strukturu nebo barevnou úpravu citlivější na chemikálie.
Co si připravit
- kbelík s vlažnou vodou,
- jemný prostředek na nádobí,
- měkký hadřík nebo houbičku,
- měkký kartáč na spáry a strukturovaný povrch,
- zahradní hadici nebo čistou vodu na oplach,
- suchý hadr, pokud chcete zabránit zaschnutí kapek.
Pracujte pokud možno ve stínu. Na přímém slunci čisticí roztok rychle zasychá a může zanechat mapy.
Postup mytí plastového nábytku
- Odstraňte volné nečistoty. Nábytek nejprve zamette měkkým smetáčkem nebo opláchněte vodou. Písek a zaschlé nečistoty by při drhnutí mohly povrch poškrábat.
- Namíchejte jemný roztok. Do vlažné vody přidejte malé množství prostředku na nádobí. Není potřeba vytvářet silně pěnivou směs – příliš mnoho saponátu se hůře oplachuje a může zanechat lepkavý film.
- Umyjte všechny plochy. Roztok nanášejte měkkým hadříkem nebo houbičkou. Nevynechte spodní stranu sedáku, zadní část opěradla, okolí šroubů, nohy a místa, kde se drží voda a listí.
- Vyčistěte spáry měkkým kartáčem. U židlí s rýhovaným či imitujícím dřevěný povrch postupujte po směru drážek. Netlačte příliš silně, aby se plast zbytečně nezmatnil.
- Opláchněte nábytek čistou vodou. Zbytky saponátu odstraňte důkladně, zejména z hran, spojů a dutých částí. U nábytku s kovovými šrouby nenechávejte vodu dlouho stát ve spojích.
- Nechte vše úplně vyschnout. Nábytek postavte tak, aby z něj mohla voda vytéct. Před zakrytím nebo uložením musí být suchý, jinak se pod plachtou může objevit zatuchlý zápach a povlak.
Co dělat se skvrnami a zeleným povlakem
Na zaschlou mastnotu, opalovací krém nebo ptačí trus nejprve přiložte na několik minut hadřík namočený v teplé mýdlové vodě. Skvrna změkne a půjde odstranit bez ostrého drhnutí. Ptačí trus je vhodné umýt co nejdříve, protože dlouhé působení může na některých plastech zanechat změnu barvy.
Na běžné zašednutí nebo zelený povlak můžete po vyzkoušení na méně viditelném místě použít zředěný bílý ocet. Naneste ho hadříkem, krátce nechte působit, povrch jemně vykartáčujte a potom důkladně opláchněte. Ocet nepoužívejte společně s bělidlem ani s jinými čisticími prostředky.
Silnější dezinfekční nebo bělicí přípravek má smysl jen tehdy, pokud ho povoluje výrobce konkrétního nábytku. Použijte rukavice, pracujte venku a řiďte se etiketou. Bělidlo nikdy nemíchejte s octem, čpavkem ani jiným čističem – mohou vzniknout nebezpečné výpary.
Praktické tipy, které prodlouží životnost nábytku
- Čistěte menší nečistoty průběžně. Pravidelné otření je šetrnější než jednorázové agresivní drhnutí po celé sezoně.
- Vyzkoušejte každý nový přípravek. Naneste ho nejprve na spodní nebo skrytou část. U barevného plastu se mohou po nevhodné chemii objevit vybledlá místa.
- Vysokotlaký čistič není první volba. Silný proud může poškodit povrch, vytlačit vodu do spojů nebo odřít měkčí plast. Pokud ho výrobce výslovně povoluje, použijte nejnižší účinný tlak, široký rozptylový nástavec a držte odstup.
- Nepoužívejte drátěnku ani abrazivní prášek. Drobné škrábance se rychle zanášejí špínou a plast pak působí zašle i po umytí.
- Nábytek zakrývejte až po vyschnutí. Plachta chrání před prachem a UV zářením, ale vlhkost pod ní podporuje vznik povlaku.
- Dejte pozor na kombinované materiály. Pokud má židle kovovou konstrukci, textilní výplet nebo dřevěné prvky, řiďte se také pokyny pro tyto části. Stejný čisticí roztok nemusí být vhodný pro celý výrobek.
Nejčastější chyby při čištění
Největší škodu obvykle způsobí snaha odstranit skvrnu silou. Hrubý kartáč, písek na houbičce nebo neředěný čistič mohou plast zmatnit a vytvořit škrábance. Chybou je také ponechat saponát na povrchu zaschnout, mýt nábytek na rozpáleném slunci nebo použít bělidlo bez kontroly pokynů výrobce.
Pokud se povlak vrací, nestačí jen opakovaně čistit povrch. Zkontrolujte, zda nábytek nestojí trvale ve vlhku, pod hustými větvemi nebo pod neprodyšnou plachtou. Suché uložení a občasné opláchnutí bývá účinnější než stále silnější chemie.
Zdroj: polywood.com, cdc.gov, trex.com
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.