Jak dětem vysvětlit bezpečný kontakt s psem

Bezpečný kontakt s psem nezačíná hlazením, ale otázkou, zda o něj pes vůbec stojí. Dítě by mělo pochopit, že každý pes má vlastní náladu, hranice a možnost odejít. To platí i pro rodinného mazlíčka, kterého dobře zná.

Nejdřív nastavte tři jednoduchá pravidla

Menším dětem pomáhá krátké a stále stejné vysvětlení. Místo dlouhého seznamu zákazů je naučte tři základní věci:

• Nejdřív se ptám. Cizího psa se dítě nedotýká bez svolení majitele.
• Pes přichází sám. Dítě za ním neběží, nevolá ho k sobě a nesahá na něj přes plot nebo z auta.
• Když pes odchází, nechám ho být. Dítě ho nepronásleduje, nezadržuje a nesnaží se ho obejmout.

Pravidla si s dítětem nacvičte nanečisto. Zahrajte si situaci, kdy potkáte psa na chodníku, a nechte dítě říct: „Můžu ho pohladit?“ U malých dětí ale nespoléhejte jen na to, co si zapamatovaly. Dospělý musí kontakt aktivně sledovat a včas zasáhnout.

Jak má vypadat první setkání

1. Zastavte se v klidné vzdálenosti. Dítě neběží ke psovi, nekřičí a nemává rukama.
2. Požádejte majitele o svolení. Ten nejlépe ví, zda je pes zvyklý na děti a zda je právě vhodná chvíle.
3. Počkejte, až se pes přiblíží. Nenatahujte ruku psovi přímo před čenich a nenaklánějte se nad něj.
4. Nechte dítě stát nebo sedět bokem. Přímý nástup zepředu a dlouhé upřené dívání mohou být pro některé psy nepříjemné.
5. Hlaďte krátce a jemně. Nejbezpečnější je klidné pohlazení po boku nebo na hřbetě, podle pokynů majitele. Obličej, uši, tlapky a ocas dítě nechává na pokoji.
6. Po několika vteřinách udělejte pauzu. Pes může sám ukázat, zda chce v kontaktu pokračovat, nebo odejít.

Dítě by nikdy nemělo dávat obličej k psímu čenichu ani ho líbat. Stejně tak není dobrý nápad psa objímat. Člověku může objetí připadat jako projev náklonnosti, pes ho však může vnímat jako omezení pohybu a snahu zadržet ho.

Kdy psa nerušit

Některé situace jsou pro kontakt s dítětem nevhodné i u jinak přátelského psa. Dítě musí vědět, že psa necháváme v klidu, když:

• spí nebo odpočívá na svém místě,
• jí nebo žvýká pamlsek či hračku,
• pečuje o štěňata,
• se schovává, odchází nebo se snaží dostat pryč,
• je nemocný, zraněný, vystrašený nebo příliš rozrušený.

U domácího psa pomůže vytvořit klidné místo, kam dítě nesmí. Může jít o pelíšek v odděleném koutě, jinou místnost nebo prostor za dětskou zábranou. Takové místo není trest. Pes v něm získá možnost odpočinout si bez vyrušování.

Naučte dítě číst varovné signály

Vrčení není „zlobení“, které je správné potrestat. Je to varování, že se pes necítí dobře a potřebuje větší odstup. Dítě by mělo okamžitě přestat s dotýkáním a zavolat dospělého.

Napětí ale často přichází ještě před vrčením. Zpozorněte, když pes:

• odvrací hlavu nebo se snaží odejít,
• olizuje si pysky, zívá bez zjevné únavy nebo se nápadně otřásá,
• má stažený ocas, uši přitisknuté dozadu nebo nízký postoj,
• ztuhne, upřeně sleduje dítě nebo se k němu naklání,
• ukazuje zuby, vrčí, štěká výhrůžně či vyjíždí.

Jeden signál nemusí znamenat totéž u každého psa. Rozhoduje celá situace a celkové držení těla. Pokud si nejste jistí, berte nejistotu jako důvod kontakt ukončit, ne jako výzvu vyzkoušet, co pes ještě snese.

Co dělat, když se k dítěti přiblíží cizí pes

Dítěti vysvětlete, že před psem neutíká. Běh může spustit pronásledování a křik zase zvýšit napětí. Pokud se pes přiblíží, dítě se zastaví, otočí tělo mírně bokem, svěsí ruce a nedívá se mu dlouze do očí. Může klidným hlasem říct například „Ne“ nebo „Jdi domů“ a pomalu ustupovat až ve chvíli, kdy se pes vzdálí.

Dospělý by měl dítě dostat za sebe nebo za pevnou překážku, například za branku či lavičku. Nesnažte se mezi dítě a psa strkat ruce a nechytejte cizího psa za obojek, pokud nevíte, jak zareaguje. Je-li pes volně pobíhající nebo se chová nebezpečně, vyhledejte pomoc dospělých či místní služby pro odchyt zvířat.

Nejčastější chyby dospělých

• „On nic neudělá.“ Velikost, plemeno ani dobrá pověst psa samy o sobě nezaručí bezpečné chování.
• Krátký dohled místo skutečného dohledu. Dospělý, který telefonuje nebo je v jiné místnosti, situaci nehlídá. Malé dítě a pes nemají zůstávat sami ani tehdy, když spolu běžně vycházejí.
• Podpora divoké hry. Honění, zápasení, tahání za ocas a křik mohou psa přetížit nebo vyvolat chování, které dítě špatně vyhodnotí.
• Trestání psa za vrčení. Tím se může potlačit varovný signál, ale nevyřeší se důvod, proč se pes cítí ohrožený.
• Nucení ke kontaktu. Dítě by nemělo psa držet, stavět se mu do cesty ani ho lákat hračkou či jídlem, pokud je zjevně nejistý.

Jak nastavit bezpečí doma

Před návštěvou dětí ukliďte hračky, misky a žvýkací předměty, o které by mohl pes hlídat. Pokud pes při návštěvách bývá nervózní, oddělte ho od dětí ještě před jejich příchodem a umožněte mu klidný prostor. U velmi malých dětí je praktická dětská zábrana, která zabrání nečekanému vběhnutí do pelíšku nebo ke krmné misce.

Pravidla musí dodržovat všichni dospělí. Jeden člověk by neměl dítěti zakazovat objímání psa, zatímco jiný ho k tomu vybízí. Pes potřebuje předvídatelné prostředí a dítě zase jasné hranice, které se nemění podle nálady.

Krátká pomůcka, kterou si dítě zapamatuje

Pro předškolní děti funguje jednoduchá věta: „Ptám se, čekám, hladím jemně, nechám odejít.“ K ní přidejte upozornění: „Když pes jí, spí, utíká nebo vrčí, nedotýkám se ho.“ Pravidla pravidelně připomínejte v běžných situacích, ne až ve chvíli, kdy dítě stojí těsně u neznámého psa.

Bezpečný kontakt nevzniká tím, že dítě psa přemluví k mazlení. Vzniká tehdy, když dítě respektuje jeho prostor, dospělý sleduje oba účastníky a každý kontakt může včas skončit.

Zdroj: dogstrust.org.uk, cdc.gov, avma.org, bluecross.org.uk

Foto: AI