Začněte u přirozeného chování činčily
Činčila není zvíře, které zabaví jedna barevná hračka zavěšená v kleci. Potřebuje střídat několik činností: hlodání, šplhání, skákání, hledání potravy, odpočinek v úkrytu a bezpečný pohyb. Podněty proto vybírejte jako malou sestavu, ne jako jednu konkrétní věc.
Nejprve si rozdělte vybavení do čtyř skupin: hračky na hlodání, úkryty a tunely, plošiny a větve na pohyb a pomůcky pro hledání potravy. Když je v kleci pouze kolo nebo několik dřevěných kousků, činčila sice může vybít energii, ale její prostředí zůstane jednotvárné.
Co je pro činčilu obvykle vhodné
Dřevo bez chemie a kůra
Nejuniverzálnější volbou jsou neošetřené dřevěné bloky, nízké větve a jednoduché dřevěné hračky určené přímo pro činčily. Dřevo musí být čisté, suché, bez laku, barvy, lepidla a impregnace. U větví z přírody si nemůžete být jistí postřikem ani znečištěním, proto je bezpečnější koupit materiál od ověřeného prodejce, který uvádí druh dřeva a způsob ošetření.
Jako vhodné se v odborných podkladech uvádějí například větve z moruše nebo hrušně. Naopak nepoužívejte větve z cedru, třešně a citrusů. Pokud si nejste jistí konkrétním dřevem, raději ho do klece nedávejte. U činčily se vyplatí opatrnost, protože hračky nejen okusuje, ale jejich povrch také pravidelně olizuje.
Karton, ruličky a hračky ze sena
Čistá obyčejná kartonová krabice bez potisku, lepicí pásky, plastové vrstvy a zbytků potravin může posloužit jako úkryt i hračka. Vhodné jsou také čisté kartonové ruličky nebo výrobky z lisovaného sena. Do krabice můžete volně vložit trochu sena a vytvořit jednoduché hledání potravy.
Karton pravidelně kontrolujte. Jakmile zvlhne, zapáchá, je znečištěný nebo se z něj odlamují malé kusy, vyhoďte ho. Nepoužívejte krabice od čisticích prostředků ani obaly s výrazným lesklým potiskem, fólií nebo kovovými sponkami.
Úkryty, tunely a odpočinková místa
Činčila potřebuje místo, kde se může schovat a nerušeně odpočívat. Dobře poslouží dřevěný domeček, bezpečná kartonová krabice nebo hladký tunel vhodné velikosti. Úkryt nesmí mít ostré hrany, skřípající dvířka ani otvor, ve kterém by se zvíře mohlo zaseknout.
Plastové domečky a tunely nejsou ideální. Činčila může plast okusovat a spolknout jeho úlomky. Pokud plastový předmět používáte jako dočasně omyvatelný úkryt, musí být mimo dosah hlodání a pravidelně kontrolovaný. Pro běžné vybavení je bezpečnější dřevo, karton nebo omyvatelný materiál bez snadno odlamovatelných částí.
Jak vybrat bezpečné kolo
Kolo není povinnou jedinou zábavou, ale pro mnoho činčil je užitečným doplňkem. Vybírejte model s plnou běhací plochou, bez příček, otvorů a drátěné síťoviny. Prsty a nohy se nesmějí dostat mezi pohyblivé části.
U činčily je vhodné kolo o průměru nejméně přibližně 38 centimetrů. Menší model může zvíře nutit k nepřirozenému prohnutí zad. Zkontrolujte také uchycení: kolo musí držet pevně, nesmí se viklat a v jeho okolí nesmí být police nebo předmět, o který by činčila při seskoku narazila.
Nikdy nepoužívejte plastovou běhací kouli. Je příliš těsná, špatně se větrá a při pohybu v ní hrozí náraz nebo přehřátí. Stejně tak vyřaďte kola s hrubým povrchem, ostrými spoji nebo svislými podpěrami uvnitř běhací části.
Rozmístění hraček v kleci
- Na spodní úroveň umístěte pevný odpočinkový povrch, úkryt a několik předmětů na hlodání.
- Do vyšších částí přidejte bezpečné plošiny, nízké můstky nebo větve, které umožní šplhání a skoky.
- Mezi patry ponechte dostatek prostoru a nevytvářejte nechráněné vysoké pády. Jednotlivé úrovně by měly na sebe navazovat tak, aby činčila nemohla spadnout z velké výšky.
- Hračky rozložte tak, aby neblokovaly misku, napáječku ani vchod do úkrytu.
- Jednou za několik dní část hraček přesuňte nebo vyměňte. Zachováte pestrost, aniž by byla klec přeplněná.
Nový předmět nejprve položte na místo, kde ho činčila dobře uvidí, ale nemusí se k němu hned přibližovat. Některá zvířata začnou novou hračku prozkoumávat okamžitě, jiná si potřebují zvyknout. Není nutné je do kontaktu nutit.
Na co si dát pozor při volném pohybu
Hračka nenahradí bezpečně upravený prostor. Při vypuštění činčily zavřete dveře, odstraňte jiné domácí mazlíčky a zakryjte elektrické kabely. Z dosahu musí být také plastové sáčky, nádoby s vodou, topidla, otevřená okna a nábytek s nátěrem, který může zvíře okusovat.
Činčilu mějte po celou dobu pod dohledem. Prozkoumává okolí hlavně zuby, takže během několika minut může poškodit kabel nebo spolknout kus nevhodného materiálu.
Kontrola hraček patří k běžné prevenci
Při každodenním úklidu si všimněte, zda se na hračkách neobjevily třísky, ostré hrany, uvolněné části nebo vyčnívající drát. Dřevěné hračky není nutné vyhodit kvůli běžným stopám po hlodání, ale jakmile se rozštípnou nebo se zmenší na kousek, který by činčila mohla spolknout, nahraďte je novými.
U provázků, závěsných hraček a textilu sledujte volná vlákna. Jakmile se začnou třepit, předmět odstraňte. Tenké nitě a „chlupaté“ výplně se mohou zachytit kolem prstů nebo je zvíře může pozřít. Z tohoto důvodu nejsou vhodné ani vatové chomáče, syntetická výplň a volně se oddělující tkaniny.
Hračky bez elektrických částí omývejte podle materiálu a před vrácením do klece je nechte úplně vyschnout. Kartonové a silně znečištěné předměty se nečistí, ale vyhazují.
Nezapomeňte na další podněty
Součástí prostředí je také pravidelné koupání v prachu určeném pro činčily. Nádobu po koupání odstraňte, aby se prach neznečistil močí, trusem a zbytky potravy. Příliš dlouhé nebo příliš časté ponechání prachu v kleci zvyšuje prašnost a může dráždit oči a dýchací cesty.
Dobře sestavené prostředí tedy nemusí být drahé. Bezpečná dřevěná větev, kartonový úkryt, několik pevných plošin, vhodné kolo a pravidelně obměňované předměty na hlodání nabídnou činčile více než množství pestrobarevných hraček z plastu. Při každém nákupu si položte jednoduchou otázku: Co se stane, když to činčila rozkouše, převrhne nebo spolkne? Pokud na ni neumíte bezpečně odpovědět, předmět do klece nepatří.
Zdroj: merckvetmanual.com, ncsu.edu, rspca.org.uk, vcahospitals.com, lafeber.com
Foto: AI






Komentáře a tipy čtenářů
0Víte, jak na to lépe? Napište svůj tip nebo zkušenost.