Jak připravit domácnost na příchod druhé kočky

Rychlá odpověď: před příchodem druhé kočky připravte samostatný pokoj s toaletou, miskami, pelíškem, úkrytem a škrabadlem. Novou kočku po příchodu nepouštějte rovnou k té stávající. Nechte je nejprve zvyknout si na pach toho druhého, potom je seznamujte přes pootevřené dveře nebo pevnou síť a teprve nakonec je nechte krátce pobývat ve stejné místnosti.

Nejdřív zvažte, jestli je druhá kočka vhodná

Druhá kočka nemusí být automaticky společností, kterou první kočka ocení. Některé kočky dávají přednost vlastnímu prostoru a dobře snášejí jinou kočku jen tehdy, když se nemusí dělit o jídlo, toaletu, odpočinková místa ani pozornost člověka.

Rozhodující není jen pohlaví nebo věk. Promyslete hlavně povahu obou zvířat, jejich zkušenosti s jinými kočkami, úroveň aktivity a zdravotní stav. Klidnému staršímu zvířeti může vadit velmi živé kotě, které ho neustále vyzývá ke hře. Pokud má některá kočka zdravotní potíže nebo se její chování náhle změnilo, řešte situaci nejprve s veterinářem.

Co připravit ještě před příchodem

Nová kočka by měla mít zpočátku vlastní bezpečný pokoj. Vhodná je klidná místnost, kam se rezidentní kočka běžně neuchyluje a kde lze zavřít dveře. Nemusí být velká, ale měla by být bezpečná a vybavená tak, aby v ní kočka několik dní zvládla pobývat bez nutnosti procházet celým bytem.

• kočičí toaleta umístěná dál od misek,
• samostatná miska na vodu a krmivo,
• úkryt, například přepravka s otevřenými dvířky nebo zakrytý pelíšek,
• škrabadlo a několik bezpečných hraček,
• místo pro odpočinek ve výšce, pokud je lze bezpečně upevnit,
• pevná přepravka pro převoz a případný přesun kočky.

Pro dvě kočky připravte zdroje tak, aby nemusely soupeřit o základní potřeby. Praktickým pravidlem je jeden zdroj na kočku a jeden navíc, tedy například tři toalety, více misek s vodou, několik pelíšků a více škrabadel. Toalety ani misky nestavte do jedné těsné řady. Lepší je rozdělit je do různých částí domácnosti, aby jedna kočka nemohla druhé zablokovat cestu.

Předem zabezpečte okna, balkon, kabely, malé mezery za nábytkem a dveře, které by se mohly prudce zavřít. U kotěte zkontrolujte také mezery v zábranách – malé zvíře se může protáhnout místem, které dospělou kočku nezastaví. Rozmístění toalet, škrabadel a dalších pomůcek si ověřte podle doporučení důvěryhodného chovatelského zdroje, například organizací Cats Protection nebo International Cat Care.

První dny: každá kočka zvlášť

Po příchodu odneste novou kočku v přepravce přímo do připraveného pokoje a zavřete dveře. Nechte ji vystoupit vlastním tempem. Nesnažte se ji hned vytahovat z úkrytu, ukazovat celou domácnost ani ji seznamovat s návštěvami.

Rezidentní kočka by měla mít svůj běžný režim a přístup ke svým oblíbeným místům. Krmte obě zvířata odděleně a věnujte jim pozornost podobně jako před příchodem nového člena. Tím snížíte riziko, že si první kočka spojí novinku pouze se ztrátou prostoru nebo pozornosti.

Než začnete s přímým seznamováním, počkejte, až se nová kočka v pokoji trochu uvolní. Měla by se najíst, napít, použít toaletu a začít pokoj samostatně prozkoumávat. U některých koček to trvá krátce, u jiných několik dní.

Seznamujte je nejprve přes pach

Kočky si o sobě zjišťují velkou část informací čichem. Proto začněte výměnou pachů, nikoli pohledem z očí do očí.

1. Vezměte čistý měkký hadřík a jemně jím otřete tváře a bok jedné kočky, pokud to snáší.
2. Hadřík položte do prostoru druhé kočky a postup zopakujte opačně.
3. Vyměňujte také dečky nebo pelíšky, ale až ve chvíli, kdy si nová kočka na svůj pokoj zvykne.
4. Pokud obě kočky pach druhé postupně ignorují nebo u něj zůstávají klidné, můžete přejít k dalšímu kroku.

Krátké zasyčení nebo opatrné očichání ještě nemusí znamenat problém. Zpozorněte ale při dlouhém vrčení, prudkém útočení na dveře, odmítání jídla nebo při zjevném strachu. V takovém případě seznamování zpomalte.

Vyměňte jim prostor, ale bez přímého kontaktu

Jakmile pachová výměna probíhá klidně, zavřete rezidentní kočku na chvíli do jiné části bytu a dovolte nové kočce prozkoumat několik dalších místností. Potom ji vraťte do jejího pokoje a nechte rezidentní kočku prozkoumat pachy po bytě.

Nedělejte z toho honičku. Kočky přemisťujte ve chvíli, kdy jsou klidné, a ponechte jim možnost vrátit se do vlastního bezpečného prostoru. Tato výměna pomáhá zvyknout si na pach druhé kočky v domácnosti, aniž by se musely hned řešit hranice při osobním setkání.

První pohled přes bariéru

Dalším krokem je vizuální kontakt přes pevnou překážku. Může jít o síť ve dveřích, bezpečnou vysokou zábranu nebo pootevřené dveře, které jsou zajištěné tak, aby se kočky nemohly protáhnout ani po sobě sáhnout.

Začněte na takovou vzdálenost, při které obě kočky dokážou zůstat v klidu. Pomoci může krmení nebo oblíbená hra na opačných stranách bariéry. Pokud jedna z nich ztuhne, uteče, začne prudce syčet nebo se vrhá proti překážce, zvětšete odstup a zkuste to později.

Setkání držte krátká a ukončete je dříve, než napětí naroste. Dobrá reakce není jen hra nebo očichávání – stačí, když kočky dokážou druhou vnímat a přitom jíst, odpočívat nebo se věnovat okolí.

První společná setkání musí být pod dohledem

Když kočky zvládají kontakt přes bariéru, otevřete prostor na krátkou dobu. Ideální je mít v místnosti úkryty, volnou únikovou cestu a také vyvýšená místa. Pokud je to možné, mějte u prvního setkání druhého člověka, aby každý sledoval jednu kočku.

• Kočky nenuťte k sobě a nedržte je proti jejich vůli.
• Nenechte jednu kočku druhou zahnat do kouta nebo zablokovat u toalety a misek.
• Při napětí je nerozdělujte holýma rukama. Bezpečnější je použít dveře, velkou deku nebo jinou překážku a zvířata znovu oddělit.
• Společný čas prodlužujte jen tehdy, když předchozí setkání proběhlo bez výrazného stresu.

U kotěte počítejte s tím, že bude chtít dospělou kočku často pronásledovat a vyzývat ke hře. Před společným kontaktem ho proto vyhrajte, ale nevyčerpávejte ho násilím. Dospělé kočce ponechte místo, kam se kotě nedostane.

Podle čeho poznáte, že je tempo příliš rychlé

Varovným signálem není jen rvačka. Problém může naznačovat také dlouhodobé schovávání, odmítání potravy, močení mimo toaletu, neustálé sledování druhé kočky, blokování průchodů nebo přístupů k miskám a toaletám. Některé kočky se neperou, ale žijí v trvalém napětí.

V takové situaci se vraťte o krok zpět, znovu oddělte prostory a nabídněte každé kočce vlastní zdroje. Pokud změny chování trvají, zhoršují se nebo se objeví zdravotní potíže, obraťte se na veterináře. Při opakovaných konfliktech může pomoci také kvalifikovaný kočičí behaviorista.

Nejčastější chyby při příchodu druhé kočky

• Okamžité vypuštění do celého bytu: nová kočka se může vyděsit a rezidentní začne bránit své území.
• Jedna toaleta a jedna sada misek: soutěž o zdroje zvyšuje napětí a může vést k jejich blokování.
• Nucení ke kontaktu: držení koček u sebe nebo jejich přikládání k sobě obvykle strach zhorší.
• Příliš rychlý postup: krátké zasyčení svádí k tomu, abyste kočky „nechali, ať si to vyřeší“. To je rizikové, protože konflikt může přerůst v honění a kousnutí.
• Trestání za syčení: kočka tím často upozorňuje, že se necítí bezpečně. Trest neřeší příčinu a může oslabit její důvěru.
• Nedostatek únikových míst: bez možnosti odejít nebo vystoupat do výšky se i mírná výměna může změnit v paniku.

Počítejte spíš s týdny než s jedním večerem

Některé kočky se po několika dnech začnou tolerovat, jiné potřebují několik týdnů. Cílem nemusí být, aby spolu spaly v jednom pelíšku. Úspěchem je i klidné soužití, při kterém si každá kočka může sama zvolit, kde bude jíst, odpočívat a kdy se druhé vyhne.

Trpělivé tempo, oddělené zdroje a možnost úniku dávají domácnosti nejlepší šanci na bezpečné soužití. Přesto neexistuje záruka, že si dvě konkrétní kočky vytvoří blízký vztah. Proto postupujte podle jejich chování, ne podle předem stanoveného kalendáře.

Zdroj: cats.org.uk, icatcare.org, humanesociety.org, aspca.org

Foto: AI